Duben 2010

5. Není vše jak se zdá

8. dubna 2010 v 21:57 | Ahena

  • Být Lovcem | Kniha Druhá | Kapitola 5. Není vše jak se zdá

Ahena seděla u konferenčního stolku na nově koupené pohovce. Tom byl na služební cestě v Mariánských lázní. Tento týden měl být pohodovým. Čas jen pro sebe. Po přečtení novin to však vypadalo na novou práci. Odlišnou od všech předchozích. Nejlepší zdroje pro případy byly právě speciální bulváry pro duchaře (masmedia). Už ulovila jednoho démona, což je v Brně raritou, ale s duchem neměla jedinou zkušenost.

Pomalu stoupala schodištěm k novému sídlu Obřanské tlupy. Vzbouřenci poznali místo pobytu. Ambrey tak jako tak chtěl jednou základnu přesunout. Vila měla devět pokojů. Po zásahu Aheny jenom osm. Začala tvořit tělocvičnu, kterou musela ve spěchu opustit. Kromě této místnosti, ložnice Ambyho a Zara, zbrojírny, herny a kuchyně propojené s obývákem, byl dům zatím nezabydlený.
"Ahoj Ambrey, co mi můžeš říct o duchách?" Nahodila téma při chystání silné kávy.
"Mám s nimi pár zkušeností. Lovil jsem je, ale to je už dávno. Když jsem byl ještě mladý." zamyslel se nad minulostí, kterou nikdy nezmiňoval, "Zjisti o jakého pozůstalého jde, kde je pohřben a jeho kosti posol a spal."
"Posol a spal!? To nejdřív musím vykopat hrob!" Byla zvyklá bojovat s neživými. Vždy byla přesvědčená, že být lovcem, znamená mít relativně čistou práci. Zarazíš kůl a upír bude sfouknut větříkem v podobě prachu z povrchu zemského.
"Nikdo neřekl, že tvůj úděl je jenom zabíjení upírů. Čekal jsem, až tě napadne, prozkoumat i další zákoutí naší práce."
"Mohl jsi mi něco naznačit. Žila jsem v domnění, že démoni a duchové jsou anomálie. Extrémy, které se objeví jen jednou za čas. Kdo tyto nadpřirozené věci vyřizoval do teď." Šokovaly jí nové zprávy. Myslela si, že ví o pravém světě vše. Potřebovala vědět vše.

Za poslední dvě hodiny z ní byla jiná žena. Stejná žena, s jinou myslí. To co si myslela, že není, byla realita. Káva dávno vychladla v sevření ztuhlých dlaní.
"Dobře, chápu. Jsem ráda, že to vím. Ještě něco, co mi za ty léta uniklo?" Popravdě? Ano. Byla naštvaná, že jí  tyto nepodstatně podstatné detaily unikly.
"Klid, i když máš velké zkušenosti, nemůžeš být nikdy dokonalá. Alespoň doufám."

Vešla do pokoje určený ke zbraním. Ambrey šel zařizovat řídící místnost. Zde v budoucnu najdeme počítače, mapy a námi napsané kroniky (či jiné zachovalé dokumenty). Vzala jsem si sůl a benzín. Moje matka kouří, nejen legální cigarety, proto měla vždy při ruce nějaký zapalovač měla.

V historii budovy firmy na programování počítačů našla pár zajímavých úkazů. Pokud dobře chápala, došlo v průběhu čtyřiceti let k dvaceti vraždám. Nehrálo datum ani rok. Neměly řád. V sedmdesátých letech zde spáchal sebevraždu problémový chlapec. Byl adoptován, jelikož jeho rodiče byli zabiti. 

Jak si Ahena poradí s údajným duchem?

3. Oko za oko, zub za zub

5. dubna 2010 v 17:25 | Ahena

  • Supernatural | Kapitola 3. Oko za oko, zub za zub

"Zabít je taky nemůžeme." Zoufal si Sammy. A měl pravdu. Byly to ženy, které si nejspíše pozdě uvědomily následky svých činů. Tak zněla alespoň teorie Deana.
"Pojďme si s nimi aspoň promluvit." Navrhl Dean, ale už tak neučinili. Zazvonil telefon.

Za hodinu na to stáli oba bratři nad bezvládným tělem paní Baldwinové. Příznaky smrti byly stejné jako u zbylých obětí. Jediná rozdílnost byla v pohlaví. První žena v případu.
"Tak to je divné. Možná jsou naše teorie jenom náhody." Odtušil mladší bratr zmateně.
"Jdeme to zjistit." jiná možnost se jim nenaskytovala.

"Myslím, že tu máme velký problém." Celý plán se v okamžiku rozpadl. Dívali se do prázdných očí další oběti. Žena asistenta patologa skočila z okna své kanceláře, která sídlí v dvacátém patře. Z těla zbylo jen málo.
"Takže zbyly jen dvě ženy, musíme je varovat." Tato varianta se Deanovi líbila nejvíce. Znamenalo to, že jsou ženy též oběťmi - a ty mají za úkol chránit.

Náraz na stěnu těsně po vstupu do jindy plného salónu byl nepříjemný. Dvě ženy sedící na polstrovaných židlí si bedlivě prohlížely nově přicházející. "Máme tu čest, potkat ty slavné Winchesterovic kluky. " usmála se brunetka ve věku blížícímu se třiceti let.
"Doufám, že to měla být poklona." Reagoval rychle Dean a bolestí přitiskl tvář ke stěně, čím si nepříjemně pochroumal hlavu.
"Oh, jsme to, ale nevychované," vypískla najednou mladší blondýnka. "já jsem Sean a ona moje sestra Rebeka."
"Víme," Řekl křečovitě Sammy. "spíš by nás zajímalo, zda jsou naše předpoklady správné, když si myslíme o vás, že jste čarodějnice." Neobvykle se usmál s pohledem přítomným na blondýnce. Ta se k němu pomalým, svůdným krokem přiblížila. Sjela hřbetem ruky po jeho hrudi. 
"Mám slabost pro dlouhány." Olízla vrchní zuby a obrátila zrak na starší sestru. "Líbí se mi, byla by jej škoda, co říkáš." Její chování se podobalo spíše démonovi. Dean rozvíjel své teorie, které měli být skryty v jeho myšlenkách. Nebyly by to čarodějky bez magie. Rebeka se zvedla a mávla rukou ve vzduchu, jako by jej chtěla rozvířit. Kouzlo však způsobilo hlubokou ránu na Deanové tváři.
"Děvko!" Zmohl se na jedno slovo mezi výkřiky bolesti. "Přetrhnu tebe ve dvě!"
"To by ses však musel nejdříve osvobodit a zabránit mi, abych tě donutila sníst vlastní orgány." 
Silné řeči, ale jeho plány byly jiné. "Bobby, teď!"
Bez jediné stopy Bobby převrátil černý oltář stojící v kuchyňce pro zaměstnance. Ve stejný moment se obě mužské postavy odlepily od studených stěn a vrhly se na ženy stojící za hrůzné činy ve městě Seattle. Ve skutečnosti to byly čarodějnice s mnohými zkušenostmi. Staré možná i stovky let. Jejich síla však musela čerpat ze zdroje. Zde jej představoval oltář z krve a kostí.
"Mohu mít poslední otázku?" Zeptal se Sammy blondýnky s nožem na krku.
"Ty kdykoliv, hezoune." Hlas se jí třásl vztekem, strachem a napětím.
"Proč."
"Apokalypsa znamená něco jako prázdniny. Lidi si jdou užít do měst a na pláže, my jdeme vylákat ženy k činům, které by je v životě ani nenapadly. Zrovna paní Baldwinová by přišla o velkou část majetku, kdyby se se svým manželem rozvedla, takhle by měla volnost i peníze. Lákavá nabídka. Mohla si koupit s milencem pěkný domeček, jen kdyby neměla takové výčitky. To je vše, ty máš svoji práci a já svoji. Ty zabíjíš mé sestry a bratry. Já pro změnu tvé. Oko za oko, zub za zub." Poslední větu ukončil tlumený výkřik a zvuk krve tlačící se přes hrtan.


"Díky, že jsi tak narychlo přijel, Bobby."