4. Začíná Zábava

14. února 2010 v 19:01 | Ahena

  • Být Lovcem | Kniha Druhá | Kapitola 4. Začíná Zábava

"Chceš říct, že máš učně!?" Adam bez náznaku emocí přikývl.
"A tím mi chceš taky naznačit, že se musím dělit o moji tělocvičnu?" Znovu přikývl.
"Mám nápad, teď si chvíli sedněte, my si uděláme pár obratnosti. Jo, když jsme u toho, půjdeš s námi zítra na lov?" Podívala se na dva chlapy strnule stojící u laviček.
Posadili se. "Myslím že by to šlo, ale nechceš ji ještě nechat lovit, že ano."
Dělal si starosti. Učni jen zmateně pokukovali.
"Ne, chci jí ukázat jak se to …" obrátila zrak k Petrovi. "… jsem polichocena tvými sympatiemi, ale mám přítele, když se neohlížím na věkový rozdíl."
Adam se zasmál. Byla to zase ona. Dívka s nevymáchanou pusou s oblibou být středem pozornosti.

Petr nemohl věřit tomu co před jeho zraky dokázala ta křehká lovkyně. Ahena měla opravdu talent. Obdivoval Adamovu rychlost a mrštnost, ale teď viděl jeho učitele. Učeň se stane učitelem. Měl možnost. Akce, nebezpečí a adrenalin, to je lepší budoucnost než sedět nad grafy v kanclu.

Čtyři mladí lidé se sunuli lesíkem. Ahena vymyslela další výcvikový krok. Byla v tom skvělá. Ambrey navrhl, že by si mohla otevřít školu pro nové lovce.

"Tak, Adam a já jsme upíři. Vy jste dva lovci. Nevíte o sobě, každý má jen jeden život. Upír vás přemůže a jste v hajzlu. Žádné výhody. Jako v reálu, děcka" Rychle vysvětlila pravidla a ulekla hluboko mezi stromy. Adam po pár slovech udělal to samé.

Zina obratně vyšplhala na velký kámen. Inteligentní nápad, ale nebyla sama komu to pálilo. Ahena se vyšplhala na mohutný, starší strom. Chlapci se drželi při zemi. Vládl klid. Někdy ruply větve pod tíhou sněhu. Oteplit se mělo až kolem března. Ve vzduchu viselo napětí boje.

Petr běžel okolo stromu kde byla ukryta Ahena. Skokem jej shodila do měkkého, bílého nadělení. Bylo vše tak snadné. 'Hlavně se ji neboj udeřit hochu.' Říkal si pro sebe. V životě by neuhodil dívku. Podobné myšlenky měla i ona. Nechtěla tomu mladému svěřenci zlomit končetinu, či narazit jiné části těla.

Bohužel místo mozku používal svaly. Lovec není voják, ale vyjednávač se schopnostmi vojáka. První chyba byla, že se nesnažil upíra přibrat na svoji stranu a rovnou zaútočil. Mířil dobře. Vlastně se z jeho stylu dalo vyčíst mnoho z povahy. Na povrch drsný týpek měl jednoduše sladký charakter. Jeho holka jednou bude ta nejšťastnější. Přemýšlení ukončila v tom nejintimnějším. Není na to hrdá, ale častěji prozkoumávala mysle cizích.
"A mám tě, mladý." Srazila jej a přitiskla kolenem hlavu k zemi.

Adam běžel po sněhu téměř neslyšitelně. Zvuk z dopadů bot na lesní koberec tlumilo praskání zmrzlého dřeva. Zina se přichystala ke skoku na cíl. Už ve škole chtěla být nejlepší. Nikdy by nedopustila, být poražena někým takovým jako je Petr. Pro ni to byl jen další z mnoha machrů. Dopadla na Adamovi záda. Sevřela svůj pěnový kůl, kterým jej měla trefit do hrudi.

Vykopl po její ruce nohou.Rychle ji stáhla, ale než zareagovala, jemně ji podkopl nohy.
"Byla jsi skvělá. Ahena ví koho vybírá. Někdy přemýšlím, zda jsem sám udělal dobře když jsem vzal pod svoje razítko Petra. Neuvažuje tolik jak ty. Spíše spoléhá na svaly."
Pomohl ji vstát. "Od toho jsou učitelé. Pomůžou pochopit to co žáci neovládají."
Měla pravdu, díky jejím slovům vymyslel další krok výcviku.

"Jedem domů, naše práce zde končí." Rozhodla Ahena, když se střetli v polovině cesty k Adamovu autu.
 


Komentáře

1 Kazuka Inuzuka Kazuka Inuzuka | E-mail | Web | 14. února 2010 v 20:39 | Reagovat

moc hezký díleček! a kdy bude další? už se nemůžu dočkat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama