4. Cesta

9. ledna 2010 v 15:31 | Ahena

  • Moder | Kapitola 4. Cesta

Po hodině rychlého tepma ji svaly pálily jako přímý pobyt na Slunci. Fenix ji držel pevně, když padala, zachytil ji a navrátil zpět do pohybu.
"Tak dost!" Vykřikla zoufale. Hlas byl tenký jako vlákno pavučiny.
"Musíme zmizet, Společnost se mstí i mimo hranice svého území." Neuvědomoval si rozdílnost kondice. Dlouhodobě cvičený voják teď musel vymyslet kompromis pro dobro podvyživené oběti.
"Prosím!" společně s podlomením kolenou, se spustila lavina emocí. Beznaděj ji stékala po tvářích a tvořila na hedvábné kůži malé chodbičky.
Při pohledu na zranitelnou bytost jej zasáhla lidskost. "V okolí dvou kilometrů nikdo není, přespíme v této budově." ukázal na bývalý krám s keramikou.

Poslední paprsky, které vydávalo vysílené Slunce přes oblaky znečištění, ustaly. Nastala noc, Tresteři se vydávají na lov. Oheň v tento čas nepřipadal v úvahu. Přilákal by nepřátelé a predátory.
Uložil George do vysoké vrstvy slámy a přikryl ji vybledlou, zelenou dekou, která patřila již neexistující armádě.
Sám si sedl k oknu se svým Walther PPK. Všechny vchody a okna zajistil a zkontroloval všechna možná místa ve stropě, tvořící hrozbu průniku do objektu. Byl klid, mírumilovné oddychování dívky a spokojené vrzání zubů potkanů bylo jediné co jste mohli zaslechnout.

Dívenka podobající se porcelánové panně, byla oblečena v nebesky modrých šatičkách, zamazaných čerstvě posekanou trávou. Máčela své malé prstíky v ledové vodě, pobroukávající si líbivou melodii. Zvedla ruce. Lepkavé dlaně si se zájmem prohlížela. Najednou nebyla malou dívenkou, nýbrž dospělou George klečící nad svojí matkou strnule ležící ve sněhu. Měla rozpárané břicho, odhalené vnitřnosti rozpouštěly dopadající vločky. Věnovala jí polibek na tvář a pošeptala poslední slova. "Abi in pace."

Probudil ji vlastní tlumený křik. Fénix ji držel ústa, šeptající uklidňující slova.
Utichla hned jak si uvědomila kde je. "Omlouvám se." vydechla, když zmizela ruka z jejích úst.
"V pořádku, pokud se to nebude opakovat. A pokud ano, nebude mi nic bránit.." dokončil myšlenku odjištěním zbraně. "Teď jdi spát, máš ještě dvě hodiny a padesát-dva minut."
 


Komentáře

1 rex-story rex-story | Web | 9. ledna 2010 v 17:08 | Reagovat

FASCINUJÍCÍ!!Nejlepší bylo,jak ho položila na lopatky..XD

2 Obi Obi | Web | 9. ledna 2010 v 20:00 | Reagovat

Tak je dělej taky. x) Život je krátkej. x) A já jsem senilní. ;)

3 Nausy Nausy | Web | 15. ledna 2010 v 21:40 | Reagovat

spoustu otázek bez odpovědí, tak doufám, že se brzy bude další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama