23. Zmatený

10. ledna 2010 v 17:17 | Ahena

  • Být Lovcem | Kapitola 23. Zmatený

Tomáš spal u mé postele na polstrovaném, béžovém křesle. Celým pokojem prostupovalo tlumené světlo. Spánek nepřicházel ani po sedativech. Bolela mě hlava. Velmi silně, začali se mi třást ruce. Něco se stalo. Cítila jsem to už při probuzení v sanitce. Tomáš mi ve spánku silněji stiskl zápěstí, hned na to se probudil. Celá jsem se třásla. Moje tělo se třáslo. Nemohla jsem nic dělat. Klid nepřicházel. Modlila jsem se. Možná nahlas, možná v duchu. Nevnímala jsem svět okolo, jen soustředění na zastavení křečí. Bezmoc.

"Pak jsem jel do Anglie, abych na vše zapomněl. Ve Francii jsem chtěl udělat to samé, ale až v Londýně se mi poštěstilo." Probudil mě jemný, mužský hlas. "Adame?" Zašeptala jsem do tmy. "Ne, to jsem já, Zar. Drahoušku, jak ti je?" Zamžourala jsem ke křeslu. "Kde je A.. Tomáš?" Asi bylo zhasnuto. "Šel pro kafe. Byl vzhůru tři dny." Snažila jsem se zorientovat. "Tři dny? Co se vlastně stalo?" Možná si Zar přeje tmu. "Upadla jsi do bezvědomí. Ambry mě sem hodil, aby tě nikdo nenapadl. Víš, jsi teď populární. Nejen nejen mezi našimi." Pomalu jsem se posunula na posteli. "Můžeš prosím rožnout ('rosvítit')?" Rozhlédla jsem se po místnosti. "Aheno, je den." Řekl zmateně. "Zare! Já nevidím světlo! Vidím jen tmu! Zare? Alderarde! Hej!" Cítila jsem se tolik bezmocná. Nahá. "Zare! Sakra! Nenechávej mě tu!" Nervy už nevydržely. Nahmatala jsem kraj postele a pokoušela se slézt. Něco mě zadrželo. Rychle jsem jej chytla a snažila zneškodnit. Byla jsem však tolik slabá. "Aheno! Klid. Uklidni se. To jsem já Tom. Klid, zlato. Vše bude dobré."

Nebylo. Už třetí den ležím bez vnímání okolního světa. Nevidím ani stíny. "Aheno, máme malou teorii. Nevím zda se ti bude líbit." Začala jsem upadat do lhostejného stavu. "Když budu vidět." Chytil mě za rameno. "Budeš, ale nevím, co bude dál. Myslíme si, že se trochu charakteru přeneslo i do tebe. Možná se ti rozvíjí nové schopnosti. Nebo ses jednoduše bouchla do hlavy, při tom záchvatu." Opravdu nebylo dobré ani jedno. Za život jsem se setkala jen s jedním zvýšeným charakterem. Nepočítaje Adama. Dívka, kterou jsem poznala před rokem, na začátku vše zvládala. Později však zlá část, která sílila, ovládla kontrolu nad její myslí. Nikomu jsem to ještě neřekla. V obraně jsem ji zabila. Můj první člověk. Byla lidská bytost a já ji z mladické nerozvážnosti ukončila život.

"Jsem tu, doktor říkal, že je to jen dočasná slepota. Všichni věříme, že nejméně do konce měsíce, budeš v pořádku." Vytrhl mě z přemýšlení Tomův hlas plný naděje. Přisedl si na postel a přemýšlel nad rozveselením. chtěl mě vidět šťastnou, trápil ho pohled na mě. Cítila jsem se provinile. Nahmatala jsem jeho rameno. Šla jsem po krku až k jeho ústům. Pohladila jsem jeho rty. Naklonil se a políbil mě. Rychle jsem se odtáhla. "Adame?" Naklonila jsem hlavu ke dveřím. "Ahoj, Aheno." Cítila jsem jeho zklamání a zármutek. "Přišel jsem tak rychle jak to šlo."


Kde byl Adam celou dobu? Skrývá snad něco? Bude Ahena Znova vidět? Má v sobě nový charakter?
(pozn. autora: než mě začnete kamenovat, prosím o komentáře, jak by jste si příběh představovali a co předpovídáte. Mám sice vymyšleno co se bude přibližně dít, ale dneska je jedinečná možnost vše zamíchat. Ráda si vyslechnu různé názory a nápady.)
 


Komentáře

1 Kazuka Inuzuka Kazuka Inuzuka | E-mail | Web | 10. ledna 2010 v 17:43 | Reagovat

tak představovala bych si to samozřejmě, že budou Adam s Ahenou spolu...taky aby co nedříve viděla, ale to už určitě máš vymyšlené...no možná bych měla takový blbý nápad, že by měl Adam taky nějakou holku, když má Ahena zase Tomáše...ale jen chvilkové a pak by byli Adam s Ahenou spolu...no já mám takový názor a jak to bude je jen na tobě....jinak moc krásnej díl, i když jako skoro ve všech dílech chudák Adam...už aby byl další dílek...doufám, že bude co nejdřív

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama