3. Nález

1. listopadu 2009 v 17:34 | Ahena

  • Moder | Kapitola 3. Nález

Fiere běžel po zpustošených ulicích volné zóny bez osídlení. Pro jistotu však podvědomě kontroloval Selle.
Čtyři kilometry na východ měla být Společnost. Jeden z nejsilnějších klanů pátého sektoru. Je složité díky synchronizaci čipů se Selle vniknout do objektu, ne však pro Fenixe.
Při průchodu územím, zahlédl na zemi ležící zlatý řetízek. Byl odhozen nedávno. V této době jsou šperky pouze zátěží. Opravdovou hodnotu mají léky a potraviny.

Jak odhadoval. Za půl hodiny byl před vchodem Společnosti hlídaném čtyřmi vojáky. Selle se nechalo obelstít. Lidé se již nedívali do obličejů, nevšímali si detailů, pouze zkontrolovali přístroj našeptávající příslušnost.
Systém chodeb byl v každé budově podobný a taktika umístění téměř stejná.
Po zkontrolování Selle vešel do dveří s číslem 55. Zmapoval místnost. Byl zde dřevěný stůl pamatující roky plodnosti, kartotéka, bílý závěs používaný v provizorních nemocnicích a jedno zabedněné okno. Jediné světlo dával prosklený prostor nad dveřmi.
Okamžitě zamířil ke kartotéce, jejíž přední noha byla zkroucena do neidentifikovatelného tvaru. Díky tomu byly jednotlivé zásuvky vysunuté. Seřazení však sedělo, nejprve hledal pod S a H s negativním výsledkem. Poslední možnost, které se obával. F jako Fiere.
"Tady tě mám!" tiše prohlásil a vytáhl obsáhlou složku označenou červeným razítkem.

Přirozená zvědavost jej donutila přemýšlet nad bílým závěsem. Pomalu odhrnul bariéru, snažil se ji nadlehčit, aby nezpůsobil příliš hluku. Byla z omyvatelného a pevného materiálu.
Objev jej donutil otevřít dveře ke vzpomínce v té nejhlubší části levého hipokampusu. Ležela tam dole, zaprášená a nenápadná, jako tenká složka pod tíhou knih v libralu.
Oči, ty velké, lesklé oči. Dívka strnule ležela na sněhově bílém prostěradle v nemocniční košili. Oči měla otevřené, přístroj upevněný na lůžku je zvlhčoval. Nebyla v bezvědomí, pouze ji znehybněli jednou jehlou do správných míst. Musel ji ochránit, neměl ponětí proč, ale vždy naslouchal instinktu.
Vedle lůžka visel bílý plášť Dr. Mikela J. Johnse. Přečetl si několik stránek dokumentů, vrátil je společně s vlastní složkou zpět do držáku v nohách postele. Zkontroloval Selle, odpojil přístroje od dívky a vyvezl ji směrem ke vchodu. Je komplikací, ale pro ten nutkavý pocit musí riskovat.

U vchodu byli už jen dva vojáci, které potkal cestou dovnitř. ,,Ať vám to tu co nejdříve skončí, hoši."
,,Už jen dvě hodiny, brácho. Hele ukaž papíry, jen tak na oko, aby nebyl u vedení vroubek." Fiere se strojeně zasmál a ukázal dokumenty.
,,V pořádku, můžeš jít. Kam tu kočku vezeš?"
Zastavil se. "Šéf říkal něco o ulici 96. Nějaký výzkum. Nevím nic bližšího."
,,Jasně, jdi." Předvedete pár hereckých figur a můžete ukrást i nejdůležitější objevy nejvlivnějšího klanu.
Zajel za roh. Přikryl dívce ústa a vytáhl jehlu, která způsobovala ochrnutí. ,,Ticho! Jsem s tebou. Zrovna jsem tě zachránil a tak mě odměň klidem. Nejsme na našem území."
,,Musíme jít, možná ti vše vysvětlím." Poslechla, Fiere vzal složky a George za ruku. Běželi prázdnými ulicemi až za hranice Společnosti. Konec města. Nehostiný venkov uzavřel své brány.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama