Říjen 2009

1. Rok 2112

27. října 2009 v 17:41 | Ahena

  • Moder | Úvod | Kapitola 1. Rok 2112

Začátkem 22. století bylo lidstvo na vrcholu své existenční hodnoty. Objevovaly se nové zdroje energie. Školy a nemocnice byly i v těch nejpustějších koutech světa. Kvalita vzdělání stoupala a úmrtnost s chudobou se daly na ústup.
Svět se stal dokonalým.

Podkožní čipy měly vést k moderaci zločinců. Chvíli tato metoda fungovala, ale co je pár řezů do tkáně pro roky svobody.
Švýcarskými vedci byla vyvinuta látka, která vysílala frekvence do původního, mezinárodního Selleorescenčního satelitu v Mali.
Zaměstnavatelé očkovali své lidi, děti procházeli tímto procesem ve školkách. Snížila se kriminalita. Únosy již neprobíhaly a krádeže velkých rozsahů vymizely. Data se zálohovala a první kroky k zániku probíhaly.

Karta se obrátila. Na černém trhu se začaly objevovat přístroje podobné Selleoresenčnímu satelitu, příhodně nazvané Selle. Delikventi jich dokázali využít při páchání škod.
Lidstvo si vybralo, moderace nebude přínosem, nýbřž zkázou.

Achylova Pata Postavy

26. října 2009 v 20:44 | Ahena

> Hlavní postava příběhu
> Ochraňovatel a učitel ... možná dobrý přítel?

Joe John

26. října 2009 v 20:35 | Ahena





Jméno: Joe Temple John
Poslání: Joe je voják 2 třídy, zajat v Tepickém vězení. Sis dají s ním do cely. Joe ji naučí mluvit, psát a počítat. Postupem času se dovíme víc ;)
O něm: Joe je velmi inteligentní a vytrvalý. Není nic čím by pohrdal víc jak zákony :D

Itinessis

26. října 2009 v 19:43 | Ahena
Sis


Jméno: Itinessis
Ročník: neznámí (nejspíš 1998)
Poslání: Neznámé
O ní: Sis je, jak se dozvíme, nepovedený pokus SakyNeta.

1. Čistý Vzduch

26. října 2009 v 18:28 | Ahena

  • Achylova Pata | Kapitola 1. Čistý Vzduch

Vzduch, chlad, smrt. Pocit, který prostupoval jejím tělem, by se ani zdaleka nepodobal hororu. Tma prostupovala myslí a hlína, která se během deštivé noci nashromáždila na jejím těle, se pomalu plavila s proudem řeky, ve které stála. Byla dezorientovaná. Zmatek zatemnil zdravý úsudek. Ponořila se pomalu do vody a nechala se unášet mezi břehy. Dokud se jí něco neotřelo o nohu. Sebezáchova přikázala utéct ze zakalené vody.

Tři dny strávila na cestě. Jako bez ducha chodila po cestě a hledala něco k jídlu. Doprovázel ji něčí hlas. Nemohla ho dostat z hlavy. Sedla si pod strom a kousala jablko. Už se stmívalo, když se ozval křik a ohně prořezávaly šero. Vykoukla zpoza stromu. Nic neviděla. Něco bylo za nedalekými keři. Vstala a potácela se k nim, rozhrnula jeden z nich.

Tma. Rána do temene hlavy není příjemná. Pak vás nacpou do pytle a vezou na tvrdém voze. Pěkný začátek nového života.

Epizody Achylova Pata

26. října 2009 v 18:27 | Ahena

Kapitola 1. Čistý Vzduch
> Nechápat stav
Kapitola 2. Soudný Den
> Setkání s lidmi
Kapitola 3. Pozitivní Smršť
> Jak si povedou? Jaká je Itinessis minulost?

21. Sen

11. října 2009 v 18:19 | Ahena

  • Být Lovcem | Kapitola 21. Sen

'Musím s tím něco udělat, teď nemůže zemřít. Teď ne. Kvůli mně všechnu tuto bolest podstoupil a já ho nenechám odejít! To není slušné! Vše na co sáhnu, je špatně! Nesmí mu vyjít jeho plán mi znovu dát pocit viny.' Ne, nic jiného mi hlavou neletělo. Jen jak zachránit Adama. Byl součástí mého života, ať se mu to líbilo nebo ne. "Miluji tě" zašeptala jsem mu do ucha. Políbila na studené rty a intenzivněji oživovala. 'Miluje …' slyšela jsem tiše. Byl to on. Slyšel mě, žije! Přemýšlí! To znamená, že smrt nic nezměnila. Ale doufám, že jsem vyhnala toho ďábla! Pomalu otevřel oči. Hledal cíl. Posadila jsem se na paty a čekala, až se vzpamatuje. Podíval se na Zara a Ambreyho, pomalu obrátil svůj zrak na mě. "Já taky." Poslední slova před tmou. Adam zavřel oči a pozvolna oddechoval. Bylo toho na mě moc. Kolik se toho během deseti minut stalo! Chtěla jsem ode všeho utéct, ale moje povinnost byla zůstat s Adamem a pomoct mu znova žít.

Probudila mě siréna. Vše bylo nejasné a rozmazané. Mluvilo moc lidí najednou. Nemohla jsem to vydržet. Začala jsem křičet a svalila se z polstrovaného lehátka na tvrdou zem dodávky. Teď jsem si uvědomila, že to není soukromí vůz, ale sanitka. "Slečno, uklidněte se! Pokud tak neučiníte, budeme nuceni vás zklidnit sedativy." Chvíli jsem seděla v rohu a přemítala, co se dělo. Nemohla jsem si vybavit jediný okamžik mezi Adamem a probuzením. "Co se stalo. Kde je Adam." Rozhlídla jsem se po sanitce. "Adam? Ten kluk? Je v pořádku, ještě s přáteli zavolali pomoc. Prý jste omdlela. Bylo to vážnější, měla jste nepravidelný tep a tekla vám z nosu krev. A teď, když víte všechna fakta, se prosím posaďte. Musíte odpočívat." Při těch slovech jsem mu prohledala paměť. Vše byla pravda. Viděla jsem sebe, jak ležím na podlaze, třesoucí se a s krví valící se z nosu. "Položte se. Dáme vám něco proti bolesti." "Ale mě nic nebolí. Jsem v pořádku, jen toho bylo na mě moc, asi." Zakoktala jsem rozpačitě. "Hlavně se uklidněte, vše bude v pořádku, přátelé za vámi přijedou do nemocnice. Tam si vás necháme dvě noci na pozorování." To mě dostatečně vylekalo. "Co prosím!? Tak dlouho? Proč? Vždyť mě tekla jenom krev a omdlela jsem!" Doktor přikývl. "Ano, ale měla jste záchvat, máme povinnost vás pozorovat alespoň 2 noci." "Dobře, ale chci dobré jídlo a pokoj s pěkným výhledem." Zasmál se. "Pokusíme se udělat co nejvíc, slečno."
Nevím, co mi dal, ale přibližně za tři hodiny na to jsem se probudila. Vedle mě seděli kluci. "Jak ti je?" Zašeptal provinile Adam. "Skvěle, nechápu, proč tu musím být. Chci domů a dát si sprchu." Zasmáli se. "Konečně jsi promluvila ženská." Zasmáli jsme se. "Nevíte, co mi to dali? Bylo to silné. Bolí mě hlava." "Ne to nevíme. Hele já musím, Zar je smutný, měl o tebe strach." "Samozřejmě, pozdrav ho." Rozpačitě přikývl a odešel. "Je mu něco?" Zeptala jsem se Adama. "Ne jen slyšel to, co jsi mi řekla, a je v šoku z tvého záchvatu." Ano, Adam přesně věděl, co jsem řekla. Co jsem mu v tu chvíli pošeptala. Všechno vnímal. 'Polib mě.' Natáhla jsem se na jeho příkaz k němu. Ale síla mé vůle mě zpomalila. Lehla jsem si prudce na postel. "Ne Adame. Jsem unavená, chce se mi spát." Nemohla jsem uvěřit, že jeho schopnosti přetrvaly, i když jsem návštěvníky vyhnala. "Promiň, cítím, že se něco změnilo. Něco to ve mně zanechalo." Otočila jsem se zpátky na něj. "Ano, Ady. Máš jejich schopnosti a možná trochu charakteru. Ale když na to nebudeš myslet a budeš chtít normálně žít, zvládneš to. A teď mě nech spát prosím." Pohladil mě po čele a já nečekaně usnula.

(pozn.Aheny: uf .. tak je to tu .. teď se vrhnu na nový příběh, Záhada B.Ch. a Achylova Pata)

Lazy

11. října 2009 v 15:58 | Ahena

V této rubrice máme příběhy, které se špatně píšou. Důvody:

- špatný začátek
- chudý děj
- nechuť psát
- chci psát jiné
Nebo jednorázový, či příběhy s pár díly :)
---> Epizody

---> Epizody
---> Postavy

FANLIST

11. října 2009 v 15:43 | Ahena

-.- ZÁPIS -.-

Zdravím, tak jsem se rozhodla udělat takový fanlist. Je to přehnaný název ale chci mít přehled kdo to tu čte a jestli vůbec ěkdo, není to závazné. Jen je to pro můj přehled :D.

Přezdívka:
Email: (chcete zaslat nový příběh na email?)
WWW:
Oblíbený příběh:



-.- ČTENÁŘI -.-

Das
Amika001@seznam.cz
http://dahyla-alias-das.blog.cz

Být lovcem, Neboj.., Kora, Záhada betonového chodníčku

Hakky Cutter
smrtijedka@seznam.cz
http://stargate-johnsheppard.blog.cz
Být lovcem, Kora ... vše :D

Rex Rickenson-Hart
ttinkova@centrum.cz
http://rex-story.blog.cz
Achylova pata.....ale Kora taky nevypadá špatně... :)



Daret Sekrene

3. října 2009 v 22:45 | Ahena




Jméno: Daret Sekrene
Věk: 1o5 let, umrzl na 2o-ti
Poslání: člen rodiny
O něm: Milý a vtipný, černovlasý upír. Tvoří pár se Zoe. Umí pohybovat věcmi.

Jerry

2. října 2009 v 17:51 | Ahena




Jméno: Jerry Esterleine
Věk: 15oo let, umrzl na 26
Poslání: Člen rodiny. Většinou chrání iluzí
O něm: Jerry je velmi uzavřený. Málo kdy ho uslyšíme promluvit, ale možná se postupem času něco dozvíme ;). Jeho schopnost je vyvolat iluze.