8. Zpět V Akci

17. května 2009 v 20:16 | Ahena

  • Být Lovcem | Kapitola 8. Zpět V Akci

"Slavnostně ti oznamuji, že můžeš na svoji první stráž za dva týdny."Oznámil mi Ambrey. "Děkuji, však už bylo na čase." Zar se culil opodál. Pošlapávala jsem na místě a byla nervózní z čekání. "No tak běž! Nemohu se na tebe dívat!" Vyskočila jsem z okna a spěchala směr parčík. Ještě jsem uslyšela smích a příkaz být opatrná. Byl to tak nádherný pocit. Skoro jsem letěla a vítr mi pročesával vlasy, vše jsem cítila. Deset metrů ode mě byla zastávka, na které kouřil, zdůrazňuji, muž. Cítila jsem, že v domě naproti měli bramboráky a že přímo přede mnou si to vandruje upír. Velmi uklidňující pocit také byl ten, že dnes někoho můžu zabít. Skvělé. Zpomalila jsem do pomalého tempa, jaké většinou vidíte u starých důchodců, spěchajíc na autobus. Chytla jsem kůl. Byl to mladý upír. Mladí jsou slabý. Není žádný problém je zabít. Vůně čerstvé krve mě obklopila, hned jak se ke mně přiblížil. "Nevím, co jsem udělal." Vzlykal. "Co si zač. Ty jsi nepostřehl, že jsi zabil člověka?" Vystoupil ze stínu stromů a podíval se na mě smutnýma očima. "Nevím. Jen jsem šel za pachem, moc se mi líbil. Pak ta žena začala křičet a můj hlad se změnil ve spokojenost." Podrbala jsem se na hlavě. "Je mi to líto hochu. Ale budu tě muset zabít." Zavrtěl hlavou. "Obávám se, že tě budu muset zklamat." V tu chvíli na mě vystartoval takovou rychlostí, že jsem nestačila zareagovat. Válela jsem se pod stromem, do kterého jsem před chvílí narazila. Blížil se ke mně a nasával vzduch. Co cítil, se mu líbilo. Sklonil se nade mnou a já čekala na vhodný okamžik, kdy mu zarazit do srdce Rose. "To stačí, Dane. Proč jí chceš ublížit?" Známí, uklidňující hlas.

Dan se sesunul vedle mě a rozbrečel se. "Já jsem jim nechtěl ublížit. Já jsem zlý člověk …" Uchechtla jsem si a přihodila. "Člověk asi těžko, mladý." Napnul se a chystal se na mě skočit. Ale Adova ruka se náhle objevila na jeho rameni. Vzhlédla jsem na něj. "Můžeš mi prosím něco vysvětlit? Nevidíme se dva týdny a ty hned znáš všechny upíry v okolí?" Pohled měl plný emocí. Nikdy jsem ho neviděla, takhle klidného, milosrdného. Vím, koho mi připomínal. Démon jménem Ambrey, ta podoba. "Pomůžeme ti." Skoro mu to pošeptal. "Pojď, vysvětlíme ti, o co jde a ty se pak rozhodneš." Mladý upír nešťastně přikývl a stoupl si. Nabídl mi na pomoc ruku, ale já jsem ji odmítla. Chtěla jsem na ni flusnout, k peklu mně Ad odhalil dříve a se slovy prase mě napomenul....
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama