3. Seznámení

6. května 2009 v 10:41 | Ahena

  • Být Lovcem | Kapitola 3. Seznámení

Seděli jsme naproti sobě a jeden druhého pozorovali.
"Tak." promnul si ruce. "Co teď?"
Povzdechla jsem si. "Doufám, že se nebudeš bát." Ironie byla moje zbraň, když jsem měla obavy. Díky svému dětství, jsem se naučila, nedávat sv pocity najevo. Moje šílená matka měla šest dětí. Když nepočítám sebe, byla zde Saran, Istra a tři bratři Johs, Matthew a Fillipo. Nesnášela mnoho věcí, od hluku, nepořádku až po česká jména.

Adam s upřeným pohledem, naklonil hlavu na bok.
"Přestaň mě pořád hlídat!" Díky této upomínce jsem si uvědomila nepřítomnost Ambreyho. Zahlédla jsem jeho obrys za francouzskými okny vedoucí na terasu. Zvedla jsem se s úmyslem, jít k němu a zeptat se co se děje, ale zarazil mě jedním mávnutím ruky. Gestem mi chtěl naznačit abych neotravovala a sedla si. 

Teprve se chystá úprava ||

Zavrčela jsem a podívala se na Ada. "Mám ti, hochu, povykládat o tom co po tobě chceme." Rozzářili se mu oči štestím. "Jak ti to řekl? Máte v mozku vysílačku? Nebo …" Dramaticky se rozhlédl "… mě tu sledujete jak zareaguji a pak to zadáte do počítače a pošlete na domovskou planet…" "Ale už dost! Žádný ufoni nejsme. Prostě mě Ambrey" ukázala jsem na mého učitele a ochránce, "našel a udělal ze mě…" podívala jsem se na svoje tělo "…tohle!" Vyděsil se. "On tě stvořil?" Teď jsem se snažila klidnit. Znova jsem s mým oblíbeným zvukem, vytáhla nůž. Házela jsem si s Buclíkem a klidnila jsem se. Promluvila jsem aniž bych se přestala dívat na nůž. "Ne, já jsem člověk. Jen trochu silnější. Viděl jsi 'Buffy, přemožitelka upírům?" S úsměvem přikývl. "Tak, něco hodně podobného jsem já." poposkočil na křesle. "Co je?" Rozhlédl se. Už jsem myslela, že začne mluvit o ufonech, ale velmi mě překvapil. "Když ty jsi přemožitelka. Tak existují i upíři, démoni a všechno to divně nadpřirozené." Podíval se na Ambreyho, který se na nás dívat, opírajíc se o dveře. "Co je on?" Ambrey se odrazil a pomalu se přibližoval. "Já jsem do druhé." Usmál se jak to umí jenom on. Ad těžce vzdechl. "Takže žádní ufoni." Usmála jsem se. "Chytrý kluk." Podíval se na mě. "Co je mým úkolem?" Sedla jsem si. Ambrey se uvelebil vedle mě. "Budeš druhý přemožitel." Rychle jsem střelila oči na Ada a Abreyho. "Ale ne na plný úvazek."
Přidala jsem pohotově. "Samozřejmě Ahen. Jen dokud toho nebude umět tolik jako ty." Pomalu jsem se na Sladkého démona otočila. "O tom jsi mi nic neřekl." Pohladil mě po vlasech. Velmi opatrně a ochranitelsky. "Ahen, ta jsi nenapravitelná. Hlavně aby se něco neprozradilo, aby nikdo nebyl zraněn, skus to říct co nejméně lidem." Důvěrně napodobil můj hlas. "Ale Ambrey!" "Dost Ahenao! Já se s tebou nebudu hádat!" V tom se jeho kůže začala měnit v horkou, tvrdou, červenou kůži. Reagovala jsem relativně rychle. "Ade! Schovej se a to hned!" Ad zalezl pod stůl a tam čekal na nějaký signál. Možná fakt nebude tak špatný.

Ambrey změněn v ohnivého démona, koukal po místnosti. Věděla jsem, že se musí uklidnit. "Ambrey, prdelko, klid. Nic se neděje. Jen se uklidni." Promlouvala jsem k němu s rukama napůl zvednutýma. Ambrey naznačil kousnutí a zavrčel. "Ambrey, já si teď sednu a budu silně dýchat a ty uděláš to samé." Sedla jsem si a Ambrey se na mě podíval. Po třiceti-dvou vteřinách si taky sedl. Dýchal. Pomalu se jeho barva začala měnit na oranžovou, potom na modrou a nakonec na jeho krásně opálenou tělovou. Podíval se do země. "Promiň Ahen, promiň Ade." Ad vylezl z pod stolu a přistoupil ke křeslu a namáčknut na něj si sedl. "Takže, mě chcete tak nějak zaměstnat, pokud jsem to pochopil." "Ano, ale plat nečekej." Usmál se. "Mám dost bohatou rodinu." "Dobře domluveno." Podívala jsem se po chvíli na Ambreyho. Dala jsem na stůl kafé a sedla si. "S kým jsi telefonoval?" Usrkl si kafé a podíval se na mě. Měl relativně ustarané kukadla. "Vyskytl se menší problém …"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama