1.Konec

9. května 2009 v 15:11 | Ahena

  • Neboj, Bolí To Jen Chvíli | Kapitola 1.Konec

Rebeka už byla u dveří, když jsem sešla dolů. Moc často neříkám svůj příběh, ale vám historii svého života ráda povím.
Narodila jsem se v Číně. Matka byla čínská dívka a otec Evropan. Teda přesněji Čech. Byl obchodník, když potkal maminku. Vzali se a na čas zůstali v Číně. Pak jsem se narodila já a dali mi jméno Adžina. Což znamená v Čínské řeči něco jako významný, nebo bystrý. To bych o sobě neřekla, ale neodbočujme od tématu. Přestěhovali jsme se do České Republiky. Tehdy mi byli tři měsíce. Až do deseti let to bylo jako v pohádce. Tatínek vydělával, maminka byla jako žena v domácnosti. Bydleli jsme ve velkém domě. Měli jsme psi, poníka, morče a veliký pokoj. Nejde to všechno vyjmenovat, pokud nad knihou nechcete strávit další dva měsíce. Potom přišel den mích jedenáctých narozenin. Jeli jsme do restaurace na slavnostní večeři. Zpívali jsme si a smály. Ten náklaďák jel v protisměru. Řidič celý tři dny nespal a jak řekl: "No tak jsem usnul, to se stává." Se vše uzavřelo a chlápek šel na půl roku do vězení. Někdy si říkám, jestli to nebylo naplánované. Dostala jsem se do děcáku. Majetek mi uschovali do osmnácti let. Moje adopce byla velmi rychlá. Pro všechny jsem byla malá, roztomilá Číňanka. To lidičky nevěděli, co si berou domů. Od mala jsem nervák a dělá mi problémy se ovládat. Ve škole jsem měla kázeňské problémy typu rvačky, dokonce jsem byla drzá na učitele. Vystřídala jsem čtyři rodiny. Moje poslední byla rodina Filipovských, u které jsem byla 2 roky. Před měsícem jsem potkana Rebeku, která se přistěhovala z Prahy. Byla bohatá, oblíbená, krásná a okouzlující. Byla o dva roky starší a byla velmi zaneprázdněná. Měla čas jen odpoledne. Teď stála dole u dveří a byli jsme nejlepší kamarádky.

"Ahoj!" zakřičela jsem radostí. Políbili jsme se na tváře. "Tvůj byt je … ehm … půvabný." Koukala na mě svýma zelenýma očima. "No já vím, je to drahé a luxusní, ale teď mi to nedělá potíže zacvaknout." Abyste náš rozhovor pochopili, koupila jsem si velmi luxusní a hlavně drahý byt. "Můžeme jít?" Přikývla jsem. Sedli jsme si do jejího auta. "Na co jdeme?" Podívala jsem se na program a pak na Reb. "Na nějaký romantický film." Jeli jsme v tichosti. Něco se dělo. "Rebeko? Co se stalo? Jsi nějaká tichá." Reb byla typ dívky, která udělá cokoliv pro pozornost. "Ale nic, hele tak mě napadlo. Nechtěla bys jít po filmu ke mně?" Otočila se do okýnka. Vypadalo to, že se směje. "Hej, ušlo mi něco?" Vzdychla. "To pochopíš až u mě doma." Usmála se na mě.

V Kině jsme si koupili popcorn a kolu. Dohromady, na co utrácet že? Posadili jsme se do zadu. V sálu krom jednoho páru nebyl nikdo. Světla pohasla a film začal. Podívala jsem se s úsměvem na Rebeku. Hrozně jsem se lekla, nejen že se na mě dívala, ale, zní to šíleně, ona zářila! Uhnula jsem pohledem a snažila jsem se soustředit na film. Na konci jsem nevěděla jestli to byla pohádka nebo horor. Jeli jsme k Rebece domů.

(Konec první kapitoly :P)
 


Komentáře

1 3ájík (Admin) 3ájík (Admin) | Web | 14. května 2009 v 18:27 | Reagovat

Toto je můj první příběh ... bude etě dopsaný ale newím kdy xD je to asi tak zatím 5 stran

2 Das Das | Web | 26. června 2009 v 15:56 | Reagovat

Se těším, začíná to zajímavě

3 ajinka ajinka | Web | 15. září 2009 v 17:39 | Reagovat

Super! ale budeš ho dopisovat ??

4 Das Das | Web | 29. září 2009 v 15:21 | Reagovat

týýjóó já ani nwm, že jsem to četla :D Ale supééér

5 ajinka ajinka | Web | 14. října 2009 v 15:00 | Reagovat

Já myslela ža tuto budeš dopisovat?! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama